8. kapitola - Duši za přátelství

22. srpna 2016 v 9:00 | Prongs |  Jen loutkou v tvé moci
Ahoj, po strašně dlouhé době kapitola a po ještě delší době kapitola ode mě k této povídce.
Doufám, že povídka si zachovala nějaké příznivce nebo že tu zůstal někdo, kdo ji četl a snad si ještě pamatuje děj. Pokud ne, tak si třeba ještě na stará kolena před koncem nějakého čtenáře najde.
Příjemné čtení,
Prongs



8. kapitola - Duši za přátelství

Lily seděla u krbu ve společenské místnosti. V rukou držela knihu a alespoň se snažila tvářit, že si čte. Ale ať se snažila sebevíc, její mysl se nemohla připoutat k textu před ní a neustále utíkala k Jamesovi. A taky k dalšímu nemožnému požadavku, který Katie vznesla.
Ale byl to nemožný požadavek?
James byl rozhodně atraktivní a Lily cítila, že ji to k němu nepochybně přitahuje. Minimálně po tělesné stránce. Ale to přece není všechno. Vždycky si myslela, že k tomu, aby se člověk tak intimně odevzdal někomu jinému je potřeba víc než jenom tělesná touha. Ale možná měla Katie pravdu a takhle je to jenom v pohádkách, ve skutečném životě v těchto záležitostech o nic jiného než tělesný chtíč nejde.
Pro Lily bylo těžké přijmout, že ji James přitahuje. Ale už se s tím smířila. Koneckonců na tom, být přitahována k někomu, kdo je atraktivní a koho denně líbá, je přirozené. Ale jednat v souladu s těmito pocity byla docela jiná věc.
Ale slib je slib. Své nejlepší kamarádce přislíbila pomoc, tak to teď nemůže vzít zpátky. Její slib přece má nějakou váhu. Její panenství přece není taková oběť, kterou by nemohla přinést na oltář přátelství.
Z určitého úhlu pohledu ji to vlastně ani nic stát nebude. Vlastně na tom spíš vydělá. James určitě ví co a jak, určitě to dělal tak stokrát. Takže až to bude doopravdy důležité, až to bude s někým, na kom doopravdy záleží, až se to bude počítat… tak bude vědět, co má dělat. S Jamesem to bude takový trénink. Taková zkouška mimo hru. Jenom tak nanečisto.
Lily zaklapla knihu a rozhodla se, že je konec s přemýšlením. Musí svou mysl zaměstnat něčím jiným. Ale bylo to proto, že měla ve všem jasno nebo už neměla sílu na to, aby se přesvědčovala o něčem, o čem v hluboko uvnitř věděla, že není pravda?

***

"Ahoj, Lily," žuchla na židli vedle Lily Alice. "Už máš úkol do lektvarů? Já nad tím sedím už druhý den a nevím, co s tím."
Lily před ni posunula pergamem hustě popsaný odshora až dolů, jinak nevzhlédla od své knihy.
"Lily," protočila oči Alice. "Já to nechci opsat. Snažila jsem se začít rozhovor."
Alice se rozhlédla kolem sebe, všichni v knihovně měli nosy hluboko zabořené do knih.
"Ale díky," řekla potichu a vzala si pergamen. Lily viděla, jak ho přelétla očima. Spíš jako by ho kontrolovala. Potvora, pomyslela si Lily pobaveně, už to dávno má.
"Známe se dost dlouho. Proč potřebuješ nějakou výmluvu na to, abys začala rozhovor? O čem chceš mluvit?" Lily si ji podezíravě přeměřila.
Alice pergamen sklopila, podívala se na Lily a skousla si ret: "Všimla jsem si, že se děje něco mezi tebou a Katie. Něco… podivného."
"Cože?" Lily se překvapeně zasmála a pak se rozhlédla kolem, jestli svým smíchem někoho nevyrušila. "Alice, ten úkol z lektvarů ti leze na mozek."
"Bydlím s vámi v jedné ložnici. Nemohla jsem si nevšimnout, že se Katie změnila. Najednou je protivná na kluky z našeho ročníku, zlomyslná a tak nějak… rozjetá. A ty jsi zamyšlená, smutná… a tak nějak málo šťastná. Na to, že bys měla být čerstvě zamilovaná."
"Aha," zavrčela podrážděně. "Tak ty jsi teď odborník na to, jak vypadá čerstvě zamilovaný člověk? Co ty víš o čerstvé zamilovanosti? Jste s Frankem spolu už věky! Nudíš se s ním, tak se snažíš najít drama někde jinde kolem sebe?"
Alice se jí chladně podívala do očí: "Říkáš to, jak by trvalý vztah byla nějaká hanba. Já mám o tebe jenom starost. Buď opatrná."
Alice před ni hodila pergamen, který ani nedočetla. Sebrala své věci a nechala Lily v knihovně samotnou. Opět samotnou jenom s jejími vlastními myšlenkami.
"Zatraceně," hodila zlostně brk na pergamen, který měla před sebou. Založila paže na hrudníku a rozezleně sledovala kaňku, která se vytvořila na pergamenu od odhozeného brku. Pozorovala temnou skvrnu, která se pomalu vpíjela a měla pocit, jakoby zrcadlila temnou skvrnu, která se jí pomalu vpíjela do duše.

***
Lily a James stáli naproti sobě. Hleděli si do očí, drželi se za ruce. V chlapecké ložnici bylo šero. Venku za zataženými závěsy už byla tma a pokoj ozařovalo teplé světlo z několika pochodní. Tlumeně k nim doléhal hluk ze společenské místnosti, kde jejich spolužáci oslavovali velké vítězství Nebelvíru nad Zmijozelem ve famfrpálovém utkání.
Lily Jamese lehce políbila na rty: "Jejich velká hvězda jim bude dole chybět."
"Vypadá to, že se tam beze mě docela dobře obejdou," odpověděl James. A jako potvrzení jeho slov se ozvala mimořádně hlasitá salva smíchu. "A co je nejdůležitější - chci tady být s tebou. Na nich nezáleží."
Pohladil ji po tváři. Na jeho rtech hrál jemný úsměv. Lily moc dobře věděla, co tento úsměv znamená. James ji skutečně miloval, bezmezně a hluboce. Měla v rukávu všechny trumfy, které však zoufale nechtěla použit.
Aby mu zabránila v tomhle jeho úsměvu, aby se na něj nemusela dívat, tak zavřela oči a přisála se na jeho rty. A James jí hladově polibky oplácel. Cítila jak jí jeho ruce kloužou po zádech. Střídavě zatínal a povoloval prsty. Ona mu prsty vjela do vlasů.
Připadalo jí to jako celé hodiny, co tam tak stáli u sebe a jen se líbali. Připadalo jí, že by tak mohla strávit věčnost. Zadýchaně se od ní odtrhl, opřel své čelo o její a se zavřenýma očima jen stál, dýchal a svíral ji kolem pasu.
"Lily…" začal James, ale Lily mu položila na rty prst.
"Nic neříkej."
Položila mu ruce na ramena. Sbírala odvahu k tomu, aby pokročila. Líbání a lehké osahávání sice už měli za sebou, ale věděla, že když teď pokročí dál za pár polibků, tak to bude s docela jiným významem a s docela jiným koncem.
Zajela mu prsty pod lem trička. James jakoby vycítil, že na dnešku je něco jinak: "Lily, nemusíš… Nemusíme… Někdo sem může kdykoliv vejít."
"Tak zamkni," odpověděla mu prostě.
Pohlédl na ni, polknul a šel ke dveřím, kde zamumlal kouzlo a zamknul. A Lily věděla, že už není cesty zpět. Teď a tady se to stane. Definitivně zradí Jamese, zradí to, co mezi nimi je, a zradí vlastně i sebe.

***

"Není to divný?" Zhihňal se Peter. Velká oslava vítězství Nebelvíru proběhla už včera, ale kluci ještě dnes dopíjeli zbytky. Udělali si takový klidnou pánskou noc v jejich ložnici. "Myslím ty a Lily a Sirius a Katie. Dvě nejlepší kámošky a nejlepší kámoši."
James mávl rukou, neobtěžoval se to komentovat. Tyto dva vztahy se Siriem i s ostatními řešil již několikrát.
"Červíčku," zahlaholil Sirius, v jeho hlase byly jasně patrné známky opilosti. "Není žádný já a Katie. Nikdy nebylo."
"Nikdy nebylo? Myslím, že ona má jiný názor," zasmál Remus a pořádně si loknul ze své lahve piva.
"Její názor zná celá škola," protočil oči Sirius. "Myslím, že o mně víte, že nikdy nedávám sliby, které nemám v úsmyslu dodržet."
"Takže jsi jí nesliboval nehynoucí lásku až za hrob? Přísahal bych, že ona něco takového tvrdila," zasmál se Frank.
"Věříš spíš jí nebo mně?" Siriova nálada se začínala docela rychle kazit. "Nevím, proč se o tom znovu bavíme. O nic nešlo. Dvakrát jsme si vyrazili, na druhým rande mi dala. Sice je hezká, ale jinak docela otravná. Lezla mi na nervy, já ztratil zájem. Tečka."
Poberti tohle všechno slyšeli. Několikrát. Zejména proto, že Siria štvalo, že Katie všem kolem vykládá trochu jinou verzi.
"Každopádně jsem jí nic nesliboval. Nikdy jsem neřekl, že s ní chci chodit. Že spolu máme nějaký vztah, že k ní chovám nějaké city. Já jsem přesvědčený o tom, že jsem s ní hrál čistou hru. Myslel jsem, že jsme se oba docela dobře pobavili," pokračoval Sirius.
"A tohle všechno jsem jí i řekl," dodal Sirius. "A ona potom chodí po hradu a vykládá všem, že jsem ji div nepožádal o ruku!"
"Tak to musel být krásný rozchod," odtušil Frank.
"Frankie, ani netušíš!" Přidal se konečně do rozhovoru James, kterému se přestalo příčit, že se jeho kamarádi ne úplně hezky baví o kamarádce jeho životní lásky. "Vtrhla sem - k nám do ložnice - jako tajfun. Vyřvávala o tom, že ji zneužil, že jí lhal. A pak po něm začala házet věci. Knihy, oblečení, boty… Kdyby to byly aspoň jeho věci. Zničila mi poslední vydání Famfrpál včera, dnes a zítra. Vážně, rozcupovala ho na kousíčky."
"Já myslím, že to všechno prostě pochopila jinak," snažil se Remus o smířlivé ukončení debaty.
"Já myslím, že je šílená," oponoval mu Sirius a s jeho tónu bylo jasné, že na téma Katie už nechce slyšet ani slovo.
"Ať tak nebo onak," spráskl ruce Peter. "Radši mi podejte další láhev. Na levitační kouzlo se nějak necítím."

***

Katie zachmuřeně procházela po chodbě. Měla s Lily v knihovně pracovat na domácích úkolech, ale posledních pár dní bylo s Lily přinejmenším nesnadných. Od té doby, co se vyspala s Jamesem byla nesvá a podrážděná. Zkrátka se s ní nedalo vydržet. Katie se tedy sebrala a vydala se zpátky na kolej.
Neměl by mít sex opačný účinek? Pomyslela si kousavě. Pousmála se nad svým vlastním vtípkem a knihy, které si nesla z knihovny si pevněji přitiskla k hrudníku.
Právě vcházela do společenské místnosti, když jí pohled padl na pár sedící u stolku u okna. Sirius a nějaká holka z pátého ročníku. Emily? Amy? Katie její jméno neznala, nebyla důležitá ani zajímavá.
Teď to vypadá, Blackovi právě teď připadá důležitá a zajímavá víc než dost, pomyslela si Katie zlostně.
Siriovi hrál na rtech jeho pověstný svůdný úsměv. Lehce pokřivený, oslnivý a naprosto dokonalý. Něco vyprávěl, zlehka u toho gestikuloval pravou rukou a dívka ho zaujatě poslouchala, sem tam si přes rameno přehodila část své blonďaté hřívy. A pěkně pitomě u toho pomrkávala. Katie zaskřípala zuby. Měla neovladatelné nutkání k párečku přijít a té holce ukázat zač je toho loket. Nebo jí pěkně od plic říct, co je Black zač.
Ale nakonec nutkání odolala, přidala do kroku a vydupala schody vedoucí do dívčí ložnice, kde se zhroutila na svou postel, přitáhla si kolena až k bradě a dala se do pláče.
Takhle ji našla Lily, když se vrátila z knihovny. Chvíli se na ni překvapeně dívala, ale potom v ní zvítězil soucit a ona přispěchala je své kamarádce a pevně ji objala kolem ramen.
"To bude dobré, Katie," pohladila ji po vlasech. "Všechno dáme do pořádku."

Převáží soucit a věrnost ke kamarádce u Lily i v případě Jamese?

Lily, skutečně si myslíš, že je tvoje kamarádka hodná takové věrnosti? Požádala tě o něco, co nelze vzít zpět - a bude chtít, abys to dotáhla do konce.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Moony Moony | Web | 22. srpna 2016 v 21:44 | Reagovat

Páni, páni, pááááni :) nevěřím svým očím.. po tak dlouhé době a nakonec jsem se dočkala.. sice jsem si musela přečíst celou povídku znova, ale to ani nevadí :) je prostě užásná... a tahle kapitola taky.. skvělá.. jsem strašně zvědavá jak tohle bude dál pokračovat a jak to nakonec skončí :) snad další kapitolka přibude brzo ;)

2 fawex fawex | 28. srpna 2016 v 9:19 | Reagovat

Dobrý :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.