5. kapitola - Škody a šarády

9. října 2015 v 13:30 | Padfoot |  Ta pravá
Ahoj, dnes kapitola k tady tomuhle. Snad se bude líbit. Další by měla následovat o něco dříve, už něco málo mám, tak to snad půjde. Ale ještě předtím se můžete těšit na epilog k Akátové ulici ;)

Příjemné čtení,
Padfoot





5. kapitola - Škody a šarády

Lily se snažila tvářit naprosto nezaujatě, když James odcházel s Mayou na jejich rande. Byl to normální školní den - středa, takže se mohlo zdát, že možností kam jít nebylo moc, ale studenti byly za ta léta vynalézavý a zkušenosti se dědily z ročníku na ročník.
Maya její spolubydlící, ne úplně nejlepší kamarádka, kterou snad ani Lily v Bradavicích neměla, ale přesto spolu dobře vycházely, byla její špion. Trocha přemlouvání, slibů a vychrlení situace o dohazování za podmínkou, že to neroznese po škole jako dračí neštovice, a Maya byla načančaná na rande.
Byla to šance padesát na padesát, že to vynese potřebné ovoce. Taky se mohlo stát, že to vynese Jamesovi přítelkyni. Člověk nikdy neví jak si lidé sednou. Třeba se zrovna teď tvořily první dějiny budoucího šťastného páru.
Rudovláska byla nervózní, i když nevěděla proč. Chtěla už znát všechny věci, které pro ni Maya získá. Ale to může trvat hodiny.
Zatraceně! Měla se kouzlem nebo pomocí mnoholičného lektvaru přeměnit na někoho jiného a jít s Jamesem sama, i když kdysi přísahala, že si s ním v životě nevyjde. Taky ale tvrdila, že s ním nikdy nebude moct mluvit jako s normálním člověkem a za posledních pár měsíců byly rozhovory s ním celkem ucházející.
Kdyby šla ona měla by to z první ruky a nemusela byt teď čekat a být závislá na tom co jí Maya řekne.
Sesunula se na postel a popadla svůj ohmataný výtisk oblíbené knihy, několik listů skoro vypadlo, když nalistovala kde naposledy skončila.
Další co věděla, bylo jak Maya otevírá dveře. Vlasy měla rozfoukané od větrného počasí, takže šli někam ven. teda doufala, že je to od zákeřného počasí a ne z jiné činnosti.
Ta myšlenka ji samotnou překvapila. Neměla by chtít, aby měla vlasy rozcuchané z muchlování?
Lily se narovnala do sedu a upřela na svou spolubydlící zkoumavý pohled. Vypudila z hlavy divné myšlenky, měla důležitější věci na práci.
"Tak jak to šlo?" vyhrkla když se Maya nevyjadřovala a začala si odmotávat z krku šálu. Maya na ni koukla a lišácky se usmála, než se posadila naproti Lily.
"Tahá tě za nos," byla první slova, která řekla. "Byl milý a pozorný aspoň ze začátku, ale pak? Zřejmě využívá Siriuse, aby se holka cítila jako přítěž." "A podle toho jak jim to jde, to dělají dlouho."
"Já to věděla!" vykřikla vítězně, i když pro tu chvíli vítěz moc nebyla. Vstala a začala přecházet před Mayou, pět kroků tam a pět zpátky. "Věděla jsem, že mi na tom něco nesedí. Oblíbený kluk a s žádnou to nedotáhne na druhé rande? Pche! A Sirius," ukázala krátce na svou pomocnici. "ten aby v tom nejel s ním. Samozřejmě, nemůžou dělat nějakou podrazárnu jeden bez druhého! Ten si to pěkně odzkáče."
"No... jsem ráda, že jsem ti mohla pomoct, ale nezapomeň že to mám u tebe."
"Neboj, mám to tady," poklepala si Lily na spánek a hned po té si dala ruce v bok.
"Jestli mi někdy budeš chtít ještě domluvit rande, raději ať je to Remus," tajemně povytáhla koutek úst v úsměvu a zmizela v koupelně.
Lily otevřela překvapeně ústa, než se usmála. Dnes se dozvěděla rozhodně hodně zajímavých věcí. Teď jen s nimi správně naložit.

***

James věděl, že jakmile se před něho Lily takhle postavila znamenalo to problém, velký problém. Dívala se na něho jako tenkrát, když po zkouškách pošťuchoval Srabuse.
Od té doby se toho změnilo hodně, ale ten zlostný výraz v její tváři ho vrátil zpět do 5. ročníku.
Zářivě se na ni usmál: "Ahoj," pokusil se o lehký tón, možná věděl, že je na něho naštvaná, ale pořád nevěděl proč. Neudělal v posledníh týdnech nic co by ji mohlo rozhněvat. Teda až na...
"Řekni, že jsi to neudělal. Že jsi nesabotoval všechny ty rande!" každým slovem se přiblížila až stála jen půl metru od něho s rukama založenýma na prsou a mhouřila na něho oči jako kočka na svou oběť předtím, než se na ni vrhne.
"Ne?" hned sklonil hlavu, a zpřísnil sevření na svých poznámkách, které nesl v ruce. Jeho tón nemohl znít víc provinile.
Najednou byla její ruka v jeho prostoru, měl jen okamžik uvědomit si co dělá, než se jeho věci rozletěly po chodbě, jako seschlé listí vě větru, když mu je vyrazila z rukou.
"Idiote!" zaklela. "Bavil ses? Zatímco já ze sebe dělala šaška a snažila se, jen aby ses mohl s Blackem smát nad tím jaká jsem kráva?!"
"Nikdo se ti nesmál a mám vysvětlení," snažil se to zachránit, Lily začínala být ve tváři brunátná vztekem.
"Tak to aby jsi začal ne?" založila si ruce zpět na hruď.
James se rozhlédl kolem sebe. V chodbě nebyla ani noha. Jediné štěstí, jinak už by kolovali zvěsti.
"Možná jsem se bál," lhal. Byla to jediná možnost, lhát jako když tiskne a zkusit ji obměkčit.
Lily pozvedla pěstěné obočí.
"Dát se dohromady ve škole a v posledním ročníku je risk. Co se stane až odejdeme? Myslíš, že bude jen tak jednoduché říct si, chodili jsme spolu pár měsícu nastěhujeme se spolu? Tebe vztahy možná nevydrží, ale mě taky ne, a jsem to já kdo to končí," vyhrkl. Zhluboka se nadechl, překvapil sám sebe. Za tou lží se skrývalo něco málo pravdy, když to vyslovil nahlas. Pohlédl na Lily, aby viděl, že sklopila hlavu k jeho rozházeným věcem na podlaze.
"Každý se něčeho bojí," vzhlédla. "I když patřímě k odvážným nebelvírům," koutek úst se jí povzbudivě zacukal.
"Jo," přikývl, než se sehnul a začal sbírat své věci, Lily se k němu okamžitě připojila. James schrábl papíry na jednu neuspořádanou hromadu, Lily se k němu natáhla s posledním listem, mohl si všimnout jak její oči přetrvali delší chvíl na stručné kresbě. Vzal jí od ní a přidal k ostatním.
"Přestaň to schválně kazit, ano? Není špatné se obávat, ale je špatné nechat strach převzít tvůj život."
James se cítil skoro špatně za to, že vyšel s takovou lží a Lily se tak snažila jo utěšit. Napadlo ho jestli dělal správnou věc, jestli by to neměl přiznat.
"A taky nezapomeň, že odteď každá holka se kterou si vyjdeš může být můj špeh," vstala a založila si ruce na prsou. Jo a píchání špatného pocitu bylo pryč.
"Plánuješ jich na mě poslat víc?"
"Jeden nikdy neví, prostě hraj pěkně jako kdybych ti číhala za ramenem a bude to v pohodě. Jinak ti garantuju, že se na tebe snese 7 Evansovských ran a když řikám na tebe myslím i Siriuse."
James se musel zatvářit vyděšeně protože Lily měla spokojený výraz. Udělala k němu krok ze strany, na chvíli se bál, že ho praští, ale jen se do něj zavěsila.
"Tak ti naplánujeme další rande," vytáhla ho sebou směrem k nebelvírské věži.

***

Židle ji tlačila snad všude, kde se dotýkala jejího těla. Seděla v jedné poloze už snad hodinu a snažila se se sepsat esej do lektvarů. Křiklan si snad myslel, že nemají jiné předměty, ne že by si stěžovala. Lily Evansová si nikdy nestěžuje. Až na to, že měla hlad a za okny začaly poletovat vločky.
"Hádej kdo si domluvil právě rande?" ozvalo se jí u ucha. Leknutím nadskočila a James se se zachechtáním posadil vedle ní a náhlédl ji do eseje. Lily ji překryla knihou.
"Kdo je ta nešťastnice?" šeptla.
"Teda," James se zhloupl na židli dozadu. "z toho že jsi ten seznam sestavila ty a teď jim říkáš nešťastnice, usuzuju že s vlastním pohlavým nedržíš za jedno."
"S vlastním možná, s těmi jejich už moc ne."
"O můj bože, tys udělala vtip? Dokonce takovej a ani ses nezačervenala, to i já bych se červenal, kdybych tu mluvil o svým..." udělal posunek.
"Na červenání nemám energii, z toho hladu jsem úplně hotová, že vlastně ani nevím co mluvím a především bych neměla mluvit s tebou, pořád jsem naštvaná."
"Dobře, dám ti teď návrh."
"Jamesi!" okřikla ho mírně. "Vzhledem k tomu o čem jsme teď mluvili opravdu nechci slyšet žádnej z tvejch návrhů," zakroutila vyděšeně hlavou.
"Ticho," uťal ji. "Nevíš co chci říct."
"A to mě děsí," nedala se Lily.
"Slibuju ti, že nebudeš litovat a možná mi i odpustíš."
"A kolikrát už jsi tohle řekl a byla to pravda?"
"Lily."
"Fajn," nechala se odtáhnout z knihovny. Ostražitě sledovala každý Jamesův pohyb, jestli to zase nebyla nějaká komedie, že si uvědomila až před obrazem, že jsou v chodbě u kuchyně.
"Měl jsi říct že jdeme sem."
"Nechtěla jsi poslouchat," shodil vinu na ni.
"Možná kdyby jsi zmínil, že mě chceš vzít na jídlo, poslouchala bych," polechtala hrušku.
"Dobře že to teď vím, až budu chtít získat tvou pozornost začnu mluvit o jídle."
"Jídlem si získáš pozornost každého," usmála se a vešla dovnitř, James ji taky s úsměvem následoval.

← předcházející následující →
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Anytt* Anytt* | Web | 11. října 2015 v 12:18 | Reagovat

Tak zatím z toho vyšel docela dobře :D Uvidíme, jak to dopadne, až Lily zjistí pravý důvod :D I když to už do něj bude možná sama zamilovaná a bude za to ráda :)

2 Moony Moony | Web | 11. října 2015 v 20:22 | Reagovat

Tahle kapitolka je opět úžasná :) James se vylhal ale jsem zvědavá co bude až Lily zjistí pravdu :D těším se na další kapitolu ;-)

3 fawex fawex | 13. října 2015 v 21:14 | Reagovat

Parádní kapitola! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.