Prolog - Volný pád

31. prosince 2014 v 12:13 | Padfoot & Prongs |  Colourblind
Ahoj, všechny zdravíme toho posledního dne roku 2014 a přinášíme Vám prolog. Nemyslete si, že jsme zapomněli, že tato povídka je naplánována na prosinec, to tedy ne. Jen byl důvod dát to na Silvestra.
Jinak Vám přejeme všechno nejlepší do nového roku a snad budete mít hodně co čísti.

Příjemné čtení,
Padfoot & Prongs




Prolog - Volný pád

Obloha byla tak tmavá jako kdyby ji někdo polil černým inkoustem. Zbývalo už jen pár hodin, než se však prozáří veselými světýlky na oslavu nového roku. Zima zalézala pod nehty, dech se měnil v páru, ale Lily si zimu nijak nepřipouštěla, soustředila se na důležitější věc. Připevnila si skládací koště popruhem na záda a dala se do práce.
Konečně se podařilo odstranit ochranná kouzla na dveřích, které vedly ze střechy do budovy, do kterého potřebovala vniknout. To, že byl Silvestr, jí hrálo do karet, všichni venku slavili a ona mohla nerušeně pracovat. Sice ani v tuto noční hodinu nebylo pravděpodobné, že by tady kdokoliv byl, ale nikdy neškodí tuto možnost ještě snížit.
Vešla dovnitř a opatrně nakoukla přes zábradlí na schody, které se táhly směrem dolů. Vlasy se ji nahrnuly do obličeje, rychlým pohybem si je stáhla do ohonu a natáhla si přes hlavu černou kuklu - nezbytnou součást jejího vybavení pokud nechtěla, aby její obličej byl na přední stránce Denního věštce.
Při pohledu dolů se mohlo zdát, že budova se táhne na kilometry daleko. Bylo to ale pouhých padesát pater. Lily se vydala po schodech dolů, naštěstí nemusela až dolů, ale stačilo se dostat o pět pater níž. Obklopovalo ji hrobové ticho, narošované jen jejími vlastními kroky. O to tišeji a měkčeji se snažila našlapovat, každý kotakt jejího chodidla se schodem se nesl přes několik pater. Co kdyby náhodou nějaký workoholik zůstal v práci i v temto den?
Sestoupila na dané podlaží, překontrolovala číslo na tabulce v chodbě. Věděla, že teď už jde jen o to trefit ty správné dveře, naštěstí se ji to podařilo na první pokus a mrštně se vyhla pohybovému čidlu.
Vstoupila do místnosti, kterou slabě ozařovalo světlo měsíce a vykrasovalo na koberci protažené stíny nábytku. Místnosti dominoval stůl z masivního dřeva, ale to co ji zajímalo bylo za obrazem, který vysel na stěně za stolem. Hbitě přešla k obrazu, odklopila jej a jejím očím se odkryl pohled na trezor.
Usmála se pod kuklou a začala zadávat kód. Poslední číslo zapadlo na místo a trezor klapnul, zatáhla za páku a otevřela ho. Hbytými prsty prohledala dokumenty a vytáhla ty, které ji nejvíc zajímali, ty pro které přišla a pro které byla poslána.
Ukryla je bezpečně do kapsy.
Úkol byl už v podstatě hotov, teď už se jen dostat ven. Ale tu nejhorší část už by měla mít za sebou.
Trezor zase zavřela, přiklopila obraz a mohla vyrazit ven. Třeba ještě stihne některý z těch Silvestrovských večírku, usmála se pro sebe. Na cestě na chodbu se ještě zarazila. Nemohla odejít, aniž by udělala ještě jednu věc.
Vrátila se ke stolu a držátko na pera předělala z pravé strany na levou. Ušklíbla se svému vtípku až majitel stolu bude sahat po peru a ono tam nebude a zamířila pryč.
Těsně u dveří se ještě otočila, aby si prohlédla své dílo. Nicméně zničeho nic se celou budou rozezvučel tak silný hluk, že měla pocit, že jí vyrazí mozek z hlavy. Místo dveří se objevila silná ocelová stěna. Lily se ocitla v pasti.
Její rozverná nálada a otočka ji stály snadnou cestu ven. Musela při otočení natrefit na senzor. Zkousla si ret a prohlédla ocel. Bude trvat věky, než se přes ni dostane. A tolik času nemá.
Mohla už slyšet jak se k budově ženou jednotky, aby zajistili situaci. Zvážila si své možnosti, počkat tu a nechat se chytit nebo zvolit trochu nepříjemnější a vzdušnější cestu? Odpověď byla jasná.
Otevřela okno a ucouvla na opačnou stranu místnosti. Rozběhla se a vyskočila z okna. Ve vzduchu udělala salto a pak už naprosto napnutá padala k zemi.
Mezera mezi ní a tvrdou zemí se zmenšovala, rozhodla se, že volného pádu si užila už dost a sáhla si na záda pro koště. Jedním plynulým pohybem ho odepnula a rozložila v plnou velikost. V další chvíli už na něm seděla, obátila svou hůlku proti oknu a to se s klapnutím zavřelo.
Práce je hotová, usmála se Lily. Tak jak to bude s tím večírkem?


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Anytt* Anytt* | Web | 31. prosince 2014 v 13:37 | Reagovat

No :D Musím říct, že start povídky vypadá dost zajímavě :) Už se těším, až se dozvím víc!

2 fawex fawex | 1. ledna 2015 v 10:27 | Reagovat

Teda to je parádní.. Tohle bude ještě zajímavé :-)

3 Moony Moony | Web | 1. ledna 2015 v 12:42 | Reagovat

Lily jako zlodějka? :D tak to mě teda hodně překvapilo.. ale těším se co to bude :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.