31. Kapitola - O co kurva jde?!

5. srpna 2010 v 21:16 | Padfoot & Prongs |  V tajné službě Jejího Veličenstva I: Dech života √
Ha! Čau děckááá! Jsme tak skvělý, že rrpo vás máme další kapitolu! To je co?

Padfoot



31. Kapitola - O co kurva jde?!

Jessica vběhla do pokoje a otevřela šatní skříň, začala se přehrabovat v oblečení. Nemohla je jít zachraňovat ve školní uniformě.
Náhle se zarazila a o krok ustoupila, přesně tak, aby se mohla posadit na jednu z postelí. Měla by je jít vůbec zachránit? Co když na tohle přesně Smith čeká, bylo by mu to dost podobné.
Ale i když je to možná past, nemůže je tam přece nechat. V mysli se jí vybavily obličeje všech jejích přátel. Oni je zabijí! Nemůže jim to dovolit, musí něco udělat! Ať to stojí, co to stojí!
V té chvíli měla zase jasno, vytáhla ze skříně pár kusů oblečení, rychle se převlékla. Po té zamířila ke své posteli, jedním pohybem vytáhla na přikrývky jeden z kufrů a začala si vybírat zbraně. Do oka ji padly granáty, vzpomněla si na Nicka, jak o nich jednou mluvil. Pousmála se a pár si jich vzala.
Vybavila se dalšími zbraněmi a vypochodovala z pokoje. Cestou z hradu začala vytáčet Nicka.
"Halo, halo," ozvalo se ač rozespale, přesto zvesela na druhé straně.
"Průser," řekla jednoduše.
Nick podle tónu jejího hlasu poznal, že skutečně jde do tuhého.
"Co se děje?"
"Unesli je, jdu do Pathemovy stodoly," řekla Jessica tvrdým hlasem.
"Jess, neblbni. Pošlu ti posili."
"Není čas, zabije je."
"Ale přece..." Povzdech. "Půjdu s tebou."
"¨Ne, nechci, abys chodil. Tohle je moje věc. On unesl moje přátele."
Na chvíli bylo ticho, potom znovu promluvila.
"On chce mě!"
"Buď opatrná," zaslechla Nickova poslední slova a spojení se přerušilo.
Došla za hranice pozemků Bradavic a přemístila se do Prasinek, přímo před Medový ráj. Obešla budovu a u zadního vchodu našla svou motorku. Stáhla z ní plachtu v khaki barvě a nasedla na ni.
Nastartovala a pořádně ji vytůrovala. Z hlasitého řevu zbyla jen za chvíli vyjetá kolej ve sněhu.

***

Pathemova stodola byla velká, tmavá, studená a dávno opuštěná budova. Ačkoliv dříve možná bývala plně využívána, teď už tomu tak nebylo. V současnosti se v ní kromě obrovské vrstvy špíny a prachu nacházelo pár menších hromádek sena a jistě parta svázaných studentů.
Náhle se však vrata prudce rozrazili, Jessica nestačila odskočit a náraz ji odmrštil nejmíň metr daleko, posadila se a naštvaně si rukávem utřela krev, která jí tekla z nosu. Smith ve vratech se na ni šklebil.
"Tak předvídatelná," protáhl líně a ukázal jí z pořádné blízkosti hlaveň svého Magnum.
(Prongs: Taky bych si dala zmrzku...)
Zabodla do něho oči a postavila se, ruce měla spuštěné podél těla. Tahle situace byla vážná, ona však měla plán.
"Smithi, jak hluboko musíš ještě klesnout. Vážně mě chceš zastřelit. Nechceš, abych trpěla? Stejně jako tvá ubohá dcera?!"
Smithem projela vlna zlosti, toho Jess využila, věděla, že když má v sobě člověk vztek rozptýlí ho to. Sáhla si rukou do kapsy, vytáhla eden granát a odjistila ho. Mrštila ho kus od stodoly.
Smith uskočil a svalil se na zem, aby se dostal ze smrtícího dosahu granátu. Jessica se zvedla rychleji a vykopla mu zbraň z ruky.
Smith ji chytil za ruce, ona se však otočila kolem své osy a tím se mu vytrhla, zasadila mu ránu loktem. Smith zuřivě odhodil zničené brýle a zaujal pevnou pozici.
Snažila se mu ublížit několika kopy, ale on je všechny vykryl. Sám se ale k ničemu kromě obrany nedostal díky četnosti jejích útoků.
"Jenny?!" vykřikla najednou Lily, agentka se k ní otočila a to byla chyba. Ztratila pozornost a toho využil Smithův klon, přiblížil se k Jessice a pistolí ji uhodil do týla hlavy. Před očima se ji zamlžilo a spadla na zem.
Doprovázen udivenými a zděšenými pohledy její tělo začal odtahovat někam do tmy.

***

Prudce otevřela oči, všude byla tma. Bylo to snad peklo? Zkusila se pohnout, nešlo to, měla kolem sebe tak málo prostoru.
Nebylo třeba se moc rozhlížet na to, aby zjistila, že je zavřená v dřevené bedně. V rakvi.
Začala zrychleně dýchat, panika se jí vkrádala do žil. Dlaní zoufale zabušila na dřevo.
Bylo to ale zbytečné.
Baterkou, kterou ji Smith dal jako milý dárek, aby na to umírání měla světlo, si posvítila do všech koutů, jako by tam snad hledala nápovědu nebo pomoc při útěku.
věděla, že musí jednat rychle, kyslík ji moc dlouho nevydrží. Posvítila si nad sebe, poklepala na víko rakve. Zhluboka se nadechla a přiložila pěst na místo, které znělo dutě.
Zhluboka se nadechla a silou praštila. A znovu a znovu. A dřevo si rozedřela kůži na kloubech, ale přesto bouchala dál.
Zatínala zuby, aby praštila znovu. Na dřevě zůstávala její krev, věděla však, že to nesmí vzdát. Dřevo konečně povolilo a objevila se dlouhá prasklina.
Další rána a skoro se prolomilo.
Její úsilí se zdvojnásobilo teď, když už byla skoro u cíle. Začala se na ni sypat hlína, stěží se jí mohla vyhnout. Poslední rána a pěst jí prorazila desku úplně.
Narušená deska se díky tlaku hlíny, který se náhle pomocí vytvořené díry uvolnil, praskla najednou celá.
Jessica musela být rychlá. Souběžně s hlínou klesající dolů se ona hrabala nahoru.
Stoupala stále výš, až její ruka prudce prorazila na povrch a ona se vyplazila z hlíny a nadechla se čerstvého vzduchu.
Natáhla se kousek od hrobu a lehla si do trávy, aby se vydýchala. Svěží vítr na ni foukal a ona najednou cítila, studený pot po celém těle.
Všechno se na ni lepilo, všechno bylo špinavé. Posadila se, přímo hleděla na stolu. Vstala, ale nohy se jí zamotaly a ona dopadla na kolena, druhý pokus už byl však úspěšný.
Vešla dovnitř a nalezla tam krčící se studenty. Smith však nikde nebyl a Lily s Jamesem jakbysmet.
Rychle přiběhla ke svým přátelům a rozvázala je.
"Díky bohu, jsi tady. mysleli jsme, že si mrtvá!" objala ji Ilona jakmile ji Jess vysvobodila s provazů.
"Rakev jsem měla celkem pěknou," poznamenala zatímco rozvazovala Siriuse.
"Kam je odvedl? Co se to sakra děje?" Vyptávala se zmatená Leona.
"To nemám tušení," přiznala podrážděně Jessica. Nesnášela, když nevěděla, co se děje.
"Musíme odsud pryč," pronesla Jessica, když i poslední provazy spadly na zem.
"Ale jak se dostaneme do Bradavic?" otřásla se Ilona zimou, až teď si Jessica uvědomila, že Ilona je ve spodním prádle.
"Nejdeme do Bradavic," řekla jednoduše. "Jdeme na základnu Defensoru."
"Co- ? Kurva, ty děláš pro ně?!" Vyjel najednou Sirius.
"Ano! Máš s tím nějakej problém?" povytáhla obočí, vypadala hrozivě.
"Ne," špitl a objal Ilonu.
"Tak jdeme!" zavelela.
Sirius půjčil Iloně alespoň svůj hábit, když už byla skoro nahá.
Došly až na konec lesa, kde se vyskytovala zastávka na autobus. Bylo to komické, že v takové odlehlé pustině jezdí autobus.
"Máte někdo peníze?" zeptala se.
"Jo, něco tady asi mám,"sáhla si Leona do kapsy. "Sakra, jenom kouzelnické."
Jessica rovnou Ilonu přeskočila, nemyslela si, že by ukrývala ve své krajkové podprsence poklad.
"A jezdí tady vůbec něco?" zatvářil se Sirius, když si všiml, že ho agentka sleduje.
Jessica přešla k jízdnímu řádu. "Máme štěstí, za hodinu a půl něco jede."
Celý čas se neuvěřitelně táhl, Jessica stála opodál od nich a utrženým kusem svého trička si obvazovala rozdrásanou kůži do masa na svých pěstech.
Oni po ní vrhaly zvědavé a trochu vyděšené pohledy.
"Co je?!" vyjela na ně, když už to téměř nebylo ke snesení.
Nestihli jí však odpovědět, autobus, který tak dlouho vyčkávali konečně dorazil. zastavil před Jessicou a otevřel dveře.
"On platí," řekla řidiči a postoupila dále do vozidla.
Lidé sedící už v autobuse na ni vyjeveně koukali jako by byla nějaký přízrak. Rozvalila se vzadu na sedačce a nohy si natáhla i přes druhé sedadlo. Když nastoupila i Leona, Ilona a Sirius, autobus se dal zase do pohybu.

***

"Halo!" Houkl Sirius přes celou halu a nadšeně se smál ozvěně, kterou vytvořil.
"Přestaň!" okřikla ho Jessica, nechala je stát uprostřed haly a přišla k identifikačnímu systému.
"Prokažte svou identitu!" poručil jí hlas.
"Jessica Bondová, 013," a přistoupila k panelu, kde počítač oskenoval její sítnici, než ji pustil dál.
"Hustý!" přiběhl k ní Sirius. "Můžu taky?"
"Ne!" odmítla ho Jessica a pokynula jim, aby vešly do výtahu, který je měl zavést do toho správného patra.
V celé budově bylo mrtvo až na pár kanceláří.
"Nick!" vykřikl prudce Sirius, když uviděl Englishe čekat u výtahu.
Nick se ovšem vůbec Siriusovi nevěnoval, okamžitě zaostřil na špinavou Jessicu s rozcuchanými vlasy, zaschlou krví na obličeji a obvázanými pěstmi.
"Na nic se neptej," okřikla ho, když otevíral pusu.
"Ale Jess,"
"Vem je k sobě, já si musím promluvit s šéfem!" zatnula pěst. Nick přikývl a odešel i s nimi. Jessica se vydala chodbou do kanceláře toho nejvyššího.
Bez klepání se vřítila dovnitř jako tajfun.
"Propána Jessico, co se ti stalo?" byl poděšený O. Jessica se pro sebe usmála. Zamířila k jeho golfovým holým v rohu a jednu si vzala. Pozorně si ji prohlédla.
"A co děláš tady? Nějaké potíže na misi? A co tu dělají tvoji malí svěřenci? Viděl jsem je na jedné z kamer."
Opět bez odpovědi, přistoupila blíž ke skleněnému stolu, za kterým seděl.
"O co tady vlastně jde?" Zeptala se.
"Nerozumím. Splnila jsi úkol?"
"Jak mám splnit úkol, když jsi mi všechno zatajil?!"
"Co jsem zatajil? Nevím, o čem to mluvíš."
O, tohle nesnášel. Ten pocit bezmoci, když se mu jeho doposud dobře ovládaný agent vymkl z rukou. Popravdě tohle nebylo poprvé, co to zažil.
Jessica zatajila dech, ten vztek už nemohla ovládnout. Napřáhla se a golfovou holí udeřila do skleněného povrchu stolu. Hlava hole projela sklem jako nůž máslem. O, se přikrčil před lítajícími střípky jeho drahého stolu.
"Zbláznila ses?! O co si sakra myslíš, že by mohlo jít?" Konečně se jí podařilo ho trochu vykolejit.
"Nevím! Ale taky nevím, proč sem dostala za úkol tu koninu. Nebo proč jsou na to nasazení ti nejlepší američtí agenti. Nebo taky proč Smith unesl Lily a Jamese, kterému náhodou říká ´pan Anderson´! Nebo proč mají Američani v Bradavicích špehy! Kurva, vždyť je to jenom blbá střední škola!"
"To udělal?! Unesl je?!"
"Do prdele, co sem asi říkala?! Ano, unesl! Chci vědět proč!" zakřičela na něho.
"To je tajné," odpověděl vyhýbavě.
"Tak to do hajzlu vyřeš ty! Já končím!" prskla na něho. Stačila jen chvilka, aby O, povolil.
"Nejsi připravená na takové věci."
"Tak proč jste mě tam kurva poslali?!"
Povzdechl si: "Jdi do archivu. Hledej heslo Dech života. To je vše, co ti řeknu."

***

Podle hesla, které jí O, dal našla velkou složku. To musel být nějaký vtip, ne? Nemohlo toho být tolik, nebo to snad byla až tak velká záležitost?
Otevřela ji a pustila se do nastudování několik let starého případu. nemohla uvěřit tomu tajemství, které se před ní začalo odhalovat.
Velmi často se ve spisu objevovalo označení Dech života, ale co to vlastně bylo? Pak se zarazila, přišla na to proč Smith označil Jamese za Andersona.
Jeho otec byl zapletený do případu a pak si v zájmu utajení změnil jméno na Potter! Byl označený také jako dědic. Dědic čeho sakra?!
A byla tu zmíněná i jistá Veronica Evansová, zemřela roku 1956, při ukrývání Dechu života.
Byla to příbuzná Lily? Otočila na další stranu a tam byl zaznamenaný rodokmen obou rodin - jak Evansů, tak Andersonů.
Sahaly až velice dávno, Jessica se však zaměřila na pozdější generaci. Větve od Veronicy nesahaly přímo k Lily, Lily byla její neteří.
Naopak James byl přímý potomek Thomase Andersona.
A jak tam bylo napsáno, tak se skrýváním Dechu života měla očividně něco společného právě dědičnost.
Ale proč po tom artefaktu - očividně velmi vzácném a velmi starém - prahne Amerika? Vědí snad kde je? Otočila na další stranu, ale na ní nebylo kromě souřadnic napsáno nic dalšího.
Zavřela spis a zařadila ho zpět. Vydala se za Nickem, potřebovala si chvilku pohrát s jeho milovaným počítačem.


***

"Co hledáš?" Ptal se jí, zatímco seděl na točící židli a otáčel se dokola.
Jessica jen zamrčela místo odpovědi a ještě chvíli něco ťukala do klávesnice. Moment počkala, než počítač zpracoval data a ukázal í místo na mapě.
"Nicky, je čas na výlet."
"Kam?"
(Padfoot: Do Zoo!)
"Do Egypta"
Úšklebek.

***

Nebylo těžké dostat se do Egypta, zvládly to jedním přemístěním, ale o to těžší bylo dostat se na určené místo.
Těžko se přemísťuje na místo skryté uprostřed pouště, které jste ještě nikdy neviděli. Naštěstí byli k dispozici jiné prostředky k dopravě.
Třeba pořádný, výkonný, armádní vrtulník.
Jessica seděla u jeho dveří s dalekohledem u očí. Nick hned vedle ní se snažil si zapnout padák kolem hrudi.
"Připrav se na seskok!" Zakřičela z plných plic, aby ji slyšel i přes hukot vrtulníku.
"Do prdele!" zaklel hystericky Nick. Jessica se na něho usmála a vstala ze svého sedadla.
Počkala na povel a skočila. Chvíli padala volným pádem, pak si otevřela padák.
Pozorně sledovala krajinu pod sebou, aby správně nasměrovala své přistání. Kolem ní se z řevem prohnal Nick, máchal rukama a nohama, vypadalo to, že ho z vrtulníku snad strčili. Nakonec si však naštěstí padák otevřel o trochu níž, než Jessica.
Ani to však nezastavilo jeho řev, ale dokázal to písek, do kterého dopadl.
Jessica ladně přistála kousek od něho: "Oj, já nesnáším létání," shodila si ze zad padák.
Nick zvedl hlavu a podíval se na ni. Něco zahudral v odpověď, ale přes písek v ústech, který při mluvení vyletěl ven mu vůbec nebylo rozumět.
Začal kolem sebe zběsile plivat, vydával u toho hrozné zvuky.
"Bacha Nicku, aby jim tu nějaký písek zůstal po našem odchodu," střílela si z něho Jess.
Poté se rozhlédla kolem sebe. Viděla ji před sebou, pyramidu kam odvedli její přátele.

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 KiVi KiVi | Web | 6. srpna 2010 v 1:17 | Reagovat

Nikdo se nedivil tomu že je Bondová? :D Vždyť přece předtim Sirius se tlemil tomu že je jako nějakej James Bond :D

2 :) :) | 6. srpna 2010 v 9:44 | Reagovat

užasný :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

3 ♥ Asnazu ♥ ♥ Asnazu ♥ | Web | 6. srpna 2010 v 11:35 | Reagovat

paráda :) zajímá mě co bude dál

4 Tee Tee | 6. srpna 2010 v 19:04 | Reagovat

Pěkně se to zamotává :-)

5 wladka wladka | Web | 7. srpna 2010 v 16:46 | Reagovat

docitane zameskane kapitoly a musim povedat ze ma dostali.....su uzasne vazne
a ja sa tak tesim na dalsiu kapitolu ze az
mnooooooo a tie vase komenty k tomu boli najviac......inac bolo to v inej kapitole ale to ze Padfoot napisala ze precitala chcipla potichu som skoro spadla z postele

6 55 55 | 10. srpna 2010 v 15:16 | Reagovat

je to krásně zamotaný :-D

7 Moony Moony | Web | 16. srpna 2010 v 13:32 | Reagovat

mě snad vypadnou oči =) je to teda skvěle zamotané, ale je mi jasné, že vy dvě to odmotáte lehce :D :D :D do pyramidy? :D no téda  =)

8 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 31. srpna 2010 v 11:34 | Reagovat

egypt nebo ZOO? Hm...  to je dilema :D

9 Bičik Bičik | Web | 6. ledna 2011 v 20:43 | Reagovat

sakra, to je drama, že jdu číst dál, i když jsem přirozeně línej tvor

10 Kejml Kejml | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 4:06 | Reagovat

Vstřebal jsem to, neboť žádný učený z nebe nespadl....žeee:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.